Scroll

Rok na železnici:
V harmonii s architekturou

Železnice a architektura patří nerozlučně k sobě. Každá stylová epocha zanechala ve světě železničního stavebnictví svůj jedinečný a nezaměnitelný otisk. Proto jsme vybrali architekturu jako jednotící obrazové téma letošního vydání Roku na železnici. Přejeme vám příjemné objevování výjimečných staveb, které reprezentují symbiózu funkčního designu a radosti z cestování.

2023

01

Kdo jsme a co děláme

Řídíme, spravujeme a inovujeme železniční síť a tisíce nádraží v celé České republice. Jsme Správa železnic a v tomto přehledu najdete to nejdůležitější, co se v roce 2023 na železnici v České republice událo.

První vlak na hlavním nádraží

V polovině prosince roku 1871 přijel do Prahy první vlak z Vídně přes Tábor. Na Nádraží císaře Františka Josefa, dnes pražské hlavní nádraží, přivezl celkem devět cestujících.

02

Rok 2023 pohledem generálního ředitele

Dámy a pánové,
vážení obchodní partneři,

rok 2023, který byl pro Správu železnic výjimečný díky dvacetiletému výročí naší existence, přinesl opět řadu výzev, podobně jako roky předcházející. Některými se zabýváme na základě dlouhodobých strategií, jiné přicházejí náhle a zkoušejí naše schopnosti rychle reagovat a inovovat. V úvodu této výroční zprávy bych chtěl vyzdvihnout pravidelnou i mimořádnou práci a úsilí každého zaměstnance Správy železnic.

My železničáři často říkáme, že krása železniční dopravy spočívá v tom, jak širokou škálu odvětví a činností v sobě skrývá. Odpovídá tomu i množství profesí ve Správě železnic. Pro cestující se pak tato krása promítá do jednotlivých detailů, viditelných na někdy přímo dechberoucí architektuře nádraží, na moderních zastávkách i na ryze technologických stavbách.

Číst více

V Praze 22. března 2024

Bc. Jiří Svoboda, MBA generální ředitel

Vedení Správy železnic

„Máme za sebou úspěšný rok. Nejvíce rezonovalo dokončení rozsáhlé modernizace dvou úseků koridoru z Prahy do Českých Budějovic a kompletní rekonstrukce trati mezi Brnem a Blanskem.“

Bc. Jiří Svoboda, MBA Generální ředitel

„Díky dostatečnému finančnímu zajištění můžeme pokračovat v nastaveném tempu modernizace železniční sítě. Stejně tak se to pozitivně projeví i v přípravě vysokorychlostních tratí, která velmi intenzivně pokračuje.“

Ing. Mojmír Nejezchleb Zástupce generálního ředitele a náměstek
generálního ředitele pro modernizaci dráhy

„Rok 2023 byl začátkem největší změny v systému zabezpečení železnice. Zkušenosti z historicky prvního výhradního provozu pod evropským zabezpečovačem ETCS mezi Olomoucí a Uničovem zúročíme i na dalších tratích.“

Ing. Karel Švejda, MBA Náměstek generálního ředitele
pro provozuschopnost dráhy

„Díky týmové spolupráci jsme přesvědčili dvě nejvýznamnější evropské banky o kvalitě našich projektů. S Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj úspěšně rozvíjíme projekt PPP na pražské letiště. EIB nám pak poskytla historicky největší zvýhodněný úvěr na železniční stavby v ČR.“

Ing. Tomáš Čoček, Ph.D. Náměstek generálního ředitele pro ekonomiku

„I přes vysoké tempo modernizace a rozsáhlé údržby tratí se nám v roce 2023 podařilo snížit zpoždění vlaků a navrátit stabilitu jízdního řádu na požadovanou úroveň.“

Mgr. Jaroslav Flegl, LL.M. Náměstek generálního ředitele pro řízení provozu

Největší secesní
památka v Česku

1909

03

Rok 2023 v číslech

  • 64 miliard korun celkový rozpočet

  • 39 miliard korun na investice

  • 20,8 miliard korun na zajištění provozuschopnosti
    železniční dopravní cesty

  • 7 987 budov ve správě Správy železnic

  • 9 349 km celkové délky tratí

  • 2 631 stanic a zastávek

  • 6 728 mostů

  • 169 tunelů

Perla funkcionalismu

1958

Mise a strategické priority

Rozvoj a modernizace, vyšší traťová rychlost a větší kapacita železniční infrastruktury

Mezi nejvýznamnější projekty v tomto strategickém segmentu bezesporu patří příprava vysokorychlostních tratí (VRT). Mimo jiné se soustředíme také na zlepšování parametrů vybraných tratí pro nákladní dopravu, odstraňování omezení rychlosti, digitalizaci, konektivitu a rozvoj sítí.

Spolehlivý, bezpečný a plynulý provoz železnice

Zajišťujeme plnou provozuschopnost železniční sítě a neustále pracujeme na zvyšování bezpečnosti provozu. S tím souvisí i všechny aktivity, které vedou ke snižování počtu mimořádných událostí na železniční síti. Jde například o rušení přejezdů nebo implementaci celoevropského zabezpečovacího systému ETCS.

Železnice jako druh dopravy šetrný k životnímu prostředí

Naše činnost hraje klíčovou roli při tzv. zelené transformaci, urychlování dekarbonizace a modernizaci celého systému dopravy a mobility. Přesun významné části vnitrozemské nákladní přepravy a části osobní silniční dopravy ze silnic na železnici je jednou z priorit Zelené dohody pro Evropu. Železniční doprava je zásadní při omezování negativních dopadů na životní prostředí a zlepšování bezpečnosti a zdraví občanů ČR.

Správa železnic jako platforma pro výzkum, vývoj a zavádění inovací do praxe

Zapojujeme se do řady projektů vědy a výzkumu, především v roli aplikačního garanta. Důraz klademe především na oblasti s výrazným aplikačním potenciálem a také s akcentem na snižování environmentálních dopadů provozování dráhy. Naše výzkumné a vývojové aktivity přirozeně reflektují aktuální i očekávané trendy v digitalizaci a smartifikaci. Vydáváme Vědeckotechnický sborník Správy železnic, který je platformou pro šíření poznatků o nejmodernější technice a technologiích.

Maximální vstřícnost k zákazníkům, aktivní a otevřená komunikace

Vždy dbáme na otevřenost a transparentní poskytování aktuálních informací. Vedle tradičních mediálních kanálů intenzivně využíváme multimediální platformy, všechny klíčové sociální sítě a například i podcasty.

Moderní systém napojený na evropskou železniční síť

Provozní propojitelnost evropského železničního systému a rozvoj transevropské dopravní sítě je jedním z našich stěžejních strategických témat. V rámci jejího zajištění aktivně přistupujeme k harmonizaci parametrů infrastruktury a implementaci nových technologií, především v oblasti nasazení vlakového zabezpečovacího systému ERTMS/ETCS (European rail traffic management system / European train control system) a telematických aplikací.

Správa železnic – prestižní zaměstnavatel s atraktivní kariérní perspektivou

Vážíme si práce našich zaměstnanců a jsme si vědomi toho, že za úspěchem celé organizace stojí konkrétní lidé. Plníme své závazky, a to jak v oblasti odměňování a poskytování zaměstnaneckých výhod, tak i vzdělávání nebo pracovnělékařských služeb. Úzce spolupracujeme s odborovými organizacemi.

Nejdelší tunel v ČR

Momentálně nejdelším tunelem na české železniční síti jsou tubusy Ejpovického tunelu nedaleko Plzně. Jsou dlouhé přes čtyři kilometry a jejich pravidelný úklid probíhá jednou za tři měsíce vždy v nočních hodinách, kdy tunelem nejezdí vlaky. Kontroly zaměřené na technologické vybavení se provádějí ještě častěji.

04

Symbióza železnice
a brutalismu

1969

05

Milníky roku 2023

  • Leden

    Oslavili jsme dvacet let od vzniku naší organizace.

    Odstartovali jsme další část modernizace trati z Prahy do Kladna s odbočkou na letiště, a to mezi stanicí Praha-Bubny a novou zastávkou Praha-Výstaviště.

    Na trati z Olomouce do Uničova jsme spustili výhradní provoz vlaků pod dohledem evropského zabezpečovače ETCS.

    Vybrali jsme projektanta budoucí vysokorychlostní trati Střední Čechy, která spojí Poříčany a Světlou nad Sázavou. Do projektové fáze tak postoupilo už více než 300 km plánované vysokorychlostní sítě.

  • Únor

    Na přejezdu ve Vendryni u Třince jsme spustili plnohodnotný provoz prvního automatizovaného kamerového systému na zaznamenávání přestupků řidičů.

    Nákladní vlaky začaly využívat nový most přes Labe v Děčíně. Jeho výstavba byla součástí rekonstrukce trati mezi tamním východním nádražím a Prostředním Žlebem.

  • Březen

    Pro cestující jsme otevřeli zrekonstruovanou nádražní budovu ve stanici Opava západ.

  • Duben

    Do regionů poprvé vyjel VRTmobil – mobilní informační centrum o přípravě vysokorychlostních tratí.

    Provedli jsme demontáž historického ocelového mostu v pražských Holešovicích. Stal se exponátem připravovaného národního železničního muzea.

    Završili jsme rekonstrukci traťových úseků z Adamova do Blanska a do Brna-Maloměřic. V samotném Adamově jsme otevřeli parkoviště u nové nádražní budovy.

  • Květen

    Propustnost vytíženého koridorového úseku mezi Velimí a Poříčany zlepšily výhybky v nových odbočkách Cerhenice a Tatce. Slavnostně jsme tak dokončili celkovou modernizaci úseku.

    Preventivní vlak bezpečné železnice pro školáky ve věku 12 až 18 let postupně navštívil Brno, Českou Třebovou a Hradec Králové.

    Slavnostně jsme otevřeli dvoukolejnou přeložku trati mezi Soběslaví a Doubím u Tábora. Současně jsme dokončili práce na novém dopravním terminálu v Soběslavi.

  • Červen

    Dvacet let existence Správy železnic připomněla Jízda legend, která se uskutečnila na pražském Masarykově nádraží a přilehlém Negrelliho viaduktu.

    Představili jsme se veřejnosti na železničním veletrhu Rail Business Days v Ostravě.

  • Červenec

    Ve spolupráci s Českými dráhami a Drážním úřadem jsme spustili preventivní bezpečnostní kampaň zaměřenou na mladé lidi. Její součástí byly i televizní spoty vysílané pod společným sloganem Budeš nám chybět.

    Dokončili jsme většinu prací v úseku mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí. Díky tomu se expresní vlaky mezi Prahou a Brnem vrátily do údolí Tiché Orlice.

    Skončila také veřejná postrková služba na odklonové trase přes Havlíčkův Brod, kterou využilo téměř 6 000 nákladních vlaků.

    V Praze jsme začali s rekonstrukcí a zdvoukolejněním Branického mostu a navazujícího úseku do Krče a na Spořilov. Naopak jsme úspěšně zakončili práce mezi hlavním a koterovským nádražím v Plzni. Vznikla zde mimo jiné nová zastávka Plzeň-Slovany.

  • Srpen

    Odborná komise vybrala vítěze architektonicko-urbanistické soutěže na přestavbu hlavního nádraží v Nymburce. Stal se jím architekt Tomáš Hanus.

    Dokončili jsme modernizaci koridoru mezi pražským Smíchovem a Radotínem. V jejím rámci vznikl také nový čtyřkolejný úsek.

  • Září

    Vybrali jsme projektanta vysokorychlostní trati mezi pražskými Vršovicemi a Běchovicemi. Součástí stavby bude rovněž vybudování čtvrté koleje v úseku z Libně do Běchovic.

    V rámci pokračující modernizace nejvýznamnějšího železničního uzlu ve východních Čechách jsme začali s výstavbou nové zastávky Pardubice centrum.

    Úspěšně jsme završili první část rekonstrukce funkcionalistické nádražní budovy v Pardubicích. V této fázi jsme zrenovovali především výškovou budovu bývalého hotelu, který nyní slouží jako vzdělávací středisko Správy železnic.

  • Říjen

    Odstartovali jsme modernizaci stanice Brno-Královo Pole a také části třetího koridoru mezi Karlštejnem a Berounem.

    Dokončili jsme rekonstrukci nádražní budovy v Písku. Ve stanici Semily jsme vybudovali moderní nástupiště. Trať mezi Přerovem a Českou Třebovou jsme osadili jednotným evropským zabezpečovačem ETCS.

  • Listopad

    Zahájili jsme provoz nového dohledového centra, které významně posílí ochranu železniční sítě před narůstajícími kybernetickými útoky.

    Začali jsme s rekonstrukcí stanice Vlkov u Tišnova a navazujícího úseku do Křižanova.

    Dánské studio Henning Larsen Architects zvítězilo se svým návrhem na novou podobu odbavovací haly pražského hlavního nádraží.

  • Prosinec

    Otevřeli jsme veřejnosti nově zrekonstruované interiéry památkově chráněné Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze.

    Zabezpečovacím systémem ETCS jsme nově vybavili také úseky z Plzně do Chebu a do Berouna.

    Na pražském hlavním nádraží začal fungovat první automat na filtrovanou vodu. V rychlém sledu jsme automaty umístili i na další frekventované stanice v Česku.

    Se začátkem jízdního řádu začaly sloužit cestujícím nové zastávky Praha-Rajská zahrada a Orel.

Vlakové nádraží
v moderním hávu

2018

Výběr z našich projektů

Vše, co jako Správa železnic děláme, má jeden důležitý cíl: zvýšit komfort a spokojenost všech cestujících i dopravců, kteří železnice využívají. Staráme se o bezproblémovou provozuschopnost dráhy. Sledujeme nejnovější trendy, inovujeme na všech úrovních a zajišťujeme efektivní napojení Česka na mezinárodní železniční síť.

  • 65

    rekonstrukcí nádražních budov v různých
    fázích rozpracovanosti

  • 286

    adresných opravných akcí

  • 61

    zrušených přejezdů

  • 89,53

    % vlaků osobní dopravy splnilo jízdní řád

  • 714

    milionů korun na opravné a údržbové akce nádražních budov

Soutěž Železniční stavba roku
zná vítěze třetího ročníku

Cílem soutěže je ocenit nejkvalitněji realizované stavební projekty na české železnici. K hodnoticím kritériím patří zejména provozní, ekonomický a společenský přínos jednotlivých staveb.

Nejprestižnější ocenění – Cenu generálního ředitele – získala rekonstrukce nejvytíženějšího českého koridoru mezi Velimí a Poříčany. V kategorii Železniční tunely a mosty uspěla výměna mostu přes Labe v Děčíně, vítězem kategorie Bezpečná železnice se pak stala modernizace přejezdů mezi Třebovicí v Čechách a Moravskou Třebovou.

V kategorii Rekonstrukce a opravy železničních tratí nejvíce zaujala porotu revitalizace trati mezi Lovosicemi a Českou Lípou. V kategorii Projektová příprava porota ocenila dokumentaci pro rekonstrukci stanice Praha-Smíchov. Vítězem kategorie Rekonstrukce a opravy budov se stala renovace památkově chráněné výpravní budovy ve Veselí nad Lužnicí.

Technologickou stavbou roku je pak pilotní projekt konverze napájecích soustav mezi Nedakonicemi a Říkovicemi. Ceny za Technickou inovaci roku byly uděleny dvě, konkrétně šlo o metodu, kterou se opravovaly některé tunely mezi Adamovem a Blanskem, a o řešení napájení rádiového sdělovacího zařízení pro provoz systému GSM-R (Global System for Mobile Communications – Railway). Vítězem kategorie Modernizace železničních stanic a uzlů se stala druhá etapa rekonstrukce stanice Přerov. Modernizace a elektrizace trati mezi Šakvicemi a Hustopečemi u Brna pak zabodovala mezi liniovými stavbami.

A poslední kategorii – Rekonstrukce historických železničních staveb – ovládla obnova původní výpravní budovy v Nové Pace.

Renovujeme nádražní budovy
a vracíme jim původní lesk

Péči o nádražní budovy jsme převzali v roce 2016. Od té doby jsme jich opravili více než 320. Jsou mezi nimi i velké a památkově chráněné objekty. Dbáme na odkaz našich předků a zasazujeme ho do kontextu moderní železnice 21. století.

Mezi nejvýznamnější projekty posledního období renovací patří jednoznačně oprava fasády a interiérů Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze. Vnitřní prostory jsme pro veřejnost poprvé otevřeli v prosinci, vznikla zde i nová kavárna a business lounge.

Pokračujeme také v rozsáhlých renovacích památkově chráněných nádražních budov, a to v Plzni, Českých Budějovicích a Pardubicích.

Opravujeme nádražní budovy v Havířově, Berouně, Vsetíně, Písku, Tachově, Moravském Berouně, Podbořanech, Bohosudově či Kostelci u Jihlavy. Další významná rekonstrukce historické nádražní budovy probíhá ve stanici Teplice v Čechách.

Upravených prostor se dočkali cestující ve stanicích Veselí nad Lužnicí, Roztoky u Prahy, Čerčany, Přeštice, Hradec Králové hl. n., Úpořiny, Vimperk, Prachatice a Holešov.

K realizaci je připravena i řada dalších projektů, jedná se například o obnovu nádražních budov ve stanicích Ostrava-Vítkovice, Jaroměř, Letohrad, Hodonín či Františkovy Lázně.

Vlakem na letiště v Ruzyni již
v roce 2030

Modernizace železnice mezi Prahou a Kladnem s odbočkou na ruzyňské letiště pokračuje velmi rychlým tempem. Realizujeme dva úseky, u dalších míříme do finále s přípravou.

Na trati mezi centrem Prahy a Kladnem se momentálně pracuje na dvou stavbách. Oba projekty, tedy mezi stanicí Praha-Bubny a novou zastávkou Praha-Výstaviště a mezi kladenským nádražím a Kladnem-Ostrovcem, běží podle plánu a budou ukončeny během roku 2025.

Příprava novostavby trati na letiště je rovněž v plném proudu. Konkrétně jde o dva projekty – o výstavbu nové trati ze stanice Praha-Ruzyně a vybudování samotné stanice Praha – Letiště Václava Havla. U obou projektů momentálně dokončujeme dokumentaci a naším cílem je v roce 2024 získat pro obě stavby stavební povolení, abychom mohli přistoupit k tendru na zhotovitele.

„Všechno směřujeme k tomu, aby v roce 2030 měli cestující možnost dostat se z pražského Veleslavína na letiště v Ruzyni vlakem. S tímto termínem počítá i samotné letiště, které připravuje svou rozvojovou činnost tak, aby tam do roku 2030 neprobíhaly velké stavební akce,” říká Daniel Dlubal ze Stavební správy západ, která má přípravu všech projektů na této trati pod palcem.

ETCS funguje již na 903 km tratí

Omezení vlivu lidského faktoru, zvýšení rychlosti nebo průjezd vlaků napříč kontinentem bez nutnosti výměny lokomotivy – to je jen krátký výčet benefitů, které přináší evropský zabezpečovač ETCS. S jeho instalací jsme výrazně pokročili, nově jím byly vybaveny tratě Ústí nad Orlicí – Lichkov, Beroun – Plzeň – Cheb a Přerov – Česká Třebová. Celkem je v přípravě na instalaci zabezpečovače více než 3 300 km tratí.

Drony ve službách Správy železnic

Na konci října zaměstnanci Správy železniční geodézie společně s drážními hasiči otestovali využívání bezpilotního snímkování pomocí dronů. Ty se mohou používat například pro monitoring svahových sesunů, odhalování rizika pádu skalních bloků či snímkování nepřístupných prostor nebo efektivní určování kubatur, třeba v rámci investiční výstavby. Do budoucna se předpokládá využití dronů i při vyšetřování mimořádných událostí na železnici.

06

Půvab malé zastávky

2023

Železnice a lidské příběhy

Tvoříme jeden obrovský tým, ve kterém každý přispívá svými unikátními schopnostmi k tomu, aby železniční doprava u nás vzkvétala. V železniční dopravě jsme největším zaměstnavatelem v ČR. Vybrali jsme pro vás několik příběhů, které vám dají nahlédnout za kulisu běžného drážního provozu.

  • 16 893

    evidenční počet zaměstnanců
    k 31. 12. 2023

  • 140

    profesí

  • 18

    organizačních složek

  • 12 156

    muži

  • 4 737

    ženy

Železničářem roku je celkem
devět našich kolegů



Velkého potlesku zaplněného sálu se 1. listopadu dostalo celkem devíti zaměstnancům naší organizace, kteří svou obětavostí, rychlou reakcí či včasnou pomocí přispěli k záchraně lidského života, zdraví či majetku. A někdy šlo opravdu o vteřiny.

Příběhy to jsou různé, ale jedno mají společné: dobrý konec. Dva kolegové z CDP Praha Martin Ašenbrener a Jaroslav Mach zabránili hrozící katastrofě v Poříčanech, kde dva vykolejené nákladní vozy přepravující vysoce hořlavý a toxický benzen zasáhly do průjezdného profilu sousedních kolejí. Pohotovou reakcí se jim podařilo zastavit tři vlaky osobní dopravy, které se blížily k místu vykolejení.

Výpravčí Pavlína Katolická zachránila včasnou první pomocí a přivoláním záchranné služby život cestujícímu, který zkolaboval po výstupu z vlaku ve stanici Bučovice. Hasič strojník z HZS JPO České Budějovice Jan Völfl zase přispěl k záchraně života těžce zraněného řidiče z havarovaného kempingového auta u Písku. Další hasič, Martin Tomica z HZS JPO Ostrava, mimo vlastní službu poskytnul předlékařskou první pomoc těžce zraněné ženě sražené vlakem a zachránil jí tím život.

Výpravčí z Prahy-Vršovic Milan Gajdács zase poskytl první pomoc a zavolal záchranáře ke strojvedoucímu, který byl v bezvědomí. Výpravčí – dispečer DOZ Jiří Stříteský v listopadu minulého roku při jízdě vlaku za odjezdové návěstidlo zabránil použitím funkce Generální stop srážce s protijedoucím vlakem. Výpravčí Rostislav Mucha pak okamžitým zavoláním drážních hasičů a vyžádáním vypnutí proudu v trakčním vedení kvůli přijíždějící hořící lokomotivě předešel rozsáhlým škodám na infrastruktuře i majetku dopravce.

Posledním oceněným se stal signalista OŘ Plzeň Jaroslav Hlous. Ten byl v Nýřanech přímým svědkem dopravní nehody, při které osobní automobil spadl do průjezdného profilu dráhy. Informováním výpravčího a přivoláním záchranářů přispěl k záchraně života řidiče automobilu a k odvrácení hrozby střetu vlaku s havarovaným autem. Všem oceněným velice děkujeme.

Drážní hasiči dostali ocenění za obětavou práci

Oslavy 70. výročí vzniku prvních profesionálních hasičských sborů na železnici jsme zakončili v krásných prostorách Trojského zámku. Vybraní zaměstnanci HZS Správy železnic získali zvláštní ocenění za zásluhy.

Symbolicky 70 zaměstnanců převzalo pamětní medaili z rukou generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody a ředitele Hasičského záchranného sboru Správy železnic Jana Blechy. Ze všech jednotek požární ochrany byli vybráni ti, kteří nad rámec povinností a s velkým nasazením plnili své úkoly, pracovali ve prospěch sboru a přispěli tak k rozvoji a profesionalitě hasičských složek v rámci železnice.

„Rád bych poděkoval všem hasičům, nejen těm oceněným, za jejich obětavou a tolik potřebnou práci. Jste důležitou organizační jednotkou Správy železnic, na kterou jsem právem hrdý a která má mou plnou podporu,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Umístili jsme se mezi top 20 zaměstnavatelů v ČR

Kam chtějí studenti nastoupit po škole? To je jedna z hlavních otázek průzkumu švédské společnosti Universum, která už několik let sestavuje žebříček nejvyhledávanějších zaměstnavatelů v ČR. Správa železnic se historicky poprvé umístila v tomto žebříčku a hned na 20. místě. Přeskočila tak etablované společnosti, jako jsou České dráhy, E.ON, Innogy, IBM nebo Alza. Průzkumu se účastnilo přes 11 000 studentů ze 60 českých vysokých škol a univerzit.

Nevidomý Mikuláš pomáhá zlepšit přístupnost nádraží

Je velmi důležité, aby nádražní budovy dobře sloužily i nevidomým a slabozrakým spoluobčanům. Kontrolu funkčnosti a správného umístění speciálních orientačních prvků má ve Správě železnic na starosti Mikuláš Kopas.

Ke kontrolám nádraží se Mikuláš Kopas dostal přibližně před deseti lety, kdy začal přicházet o zrak. Kontroluje veškeré prvky, které pomáhají osobám se zrakovým postižením. Patří mezi ně například přirozené vodicí linie (např. zdi) a umělé vodicí linie, které zahrnují varovné a signální pásy. K dalším orientačním prvkům se počítá unikátní systém hlasových majáčků a také štítky s Braillovým písmem, které mohou pomoci v orientaci v daném prostoru.

Mikuláš Kopas vždy nejprve prozkoumá web, kde jsou základní informace o vybavení nádraží. Pak přijde na samotné nádraží a začne se s pomocí hole a vysílačky pro nevidomé orientovat v prostoru. Důležitá je kontrola celkové logiky průchodu stanicí. Cílem je zejména dostat se k pokladnám a následně až na nástupiště.

„Za ty roky jsem prošel desítky nádraží. Musím říci, že se situace obecně zlepšuje. Stále se ale vyskytují věci, které sice odpovídají legislativě, ale nedávají smysl logicky,” říká Mikuláš. A které nádraží v České republice slouží podle jeho názoru zrakově handicapovaným nejlépe? „Úplně do dokonalosti je dotažené například hlavní nádraží v Olomouci, kde jsou jediným problémem úzká nástupiště a s tím související velmi úzké signální pásy.”

Vyprošťovací tanky

Hasičský záchranný sbor Správy železnic disponuje čtyřmi speciálními vyprošťovacími tanky. Typ VT 72 váží 46 500 kilogramů a v nepřístupném terénu zvládne vytáhnout zpět na násep i 90tunovou lokomotivu. Pravidelný výcvik řidičů těchto mnohatunových kolosů probíhá například v bývalém vojenském prostoru v Milovicích. Jeho součástí je i nácvik správné techniky jízdy a řízení v náročném terénu, výměna pásů či technická zkouška tažných sil navijáků při vyprošťování.

07

Multifunkční nádraží
pro 21. století

2025

Vysokorychlostní síť – cesta do blízké budoucnosti
železnice

Výstavba prvního úseku vysokorychlostní sítě se nezadržitelně blíží a my pracujeme na tom, abychom efektivně odstartovali novou epochu v historii železniční dopravy v ČR. Rozsáhlé přípravné práce jsou v plném proudu. Vznikají projekty tratí, studie proveditelnosti, probíhají architektonicko-urbanistické soutěže… To vše tak, aby se již v roce 2026 mohlo začít stavět.

  • 350

    km vysokorychlostních tratí v projekční přípravě

  • 1,18

    miliardy korun na přípravné a projektové práce budování vysokorychlostních tratí

  • 50

    minut bude trvat cesta vysokorychlostní soupravou z Prahy do Brna

  • 5

    let úspěšné spolupráce s francouzskými státními drahami SNCF na přípravě českých vysokorychlostních tratí

  • 60

    tisíc cestujících denně přiláká podle dopravního modelu nová vysokorychlostní železnice mezi Prahou a Brnem

Začaly práce na dalším úseku
vysokorychlostních tratí

Příprava nových vysokorychlostních tratí nadále zrychluje. Uzavřeli jsme další smlouvu na projekční práce, tentokrát pro VRT Vysočina fáze I. Dokumentaci pro územní rozhodnutí úseku mezi Velkou Bíteší a Brnem připraví společnost AFRY VRT Brno. Stavební práce by na této trati měly být zahájeny v roce 2028. Dvoukolejná trať bude navržena pro rychlost 320 km/h a bude vybavena evropským zabezpečovačem ETCS.

Projektujeme více než 300 kilometrů
vysokorychlostních tratí

Máme další smlouvu na projekční práce pro budoucí síť vysokorychlostních tratí. Konkrétně se jedná o úsek VRT Střední Čechy mezi Poříčany a Světlou nad Sázavou, který bude součástí trati z Prahy do Brna. Projektanti tak podrobně připravují už více než 300 kilometrů nových tratí. Téměř 80kilometrový úsek naváže na již projektovanou VRT Polabí z Prahy do Poříčan, která je rovněž součástí nového vysokorychlostního spojení z hlavního města do Brna. Stavba by měla začít zhruba v roce 2027.

Odstartovali jsme geologické práce
na trase do Drážďan

Příprava nové vysokorychlostní trati do Drážďan pokračuje geologickými pracemi v úseku mezi Prahou a Lovosicemi a v místě budoucího přeshraničního Krušnohorského tunelu. Ten bude jedním z nejdelších ve střední Evropě.

 

Geologický průzkum je nedílnou součástí projektové přípravy všech velkých dopravních staveb. „Díky němu získáme přesný obrázek o horninovém složení a vodním režimu pod místem, kde plánujeme vysokorychlostní tratě. Získané informace pak využijeme při přípravě projektu pro samotnou výstavbu,“ říká Pavel Hruška, náměstek Stavební správy vysokorychlostních tratí pro oblast sever.

Z výsledků těchto průzkumů budeme přesně vědět, zda jsme při plánování zvolili správné výškové uspořádání, případně zda musíme plány upravit. „Také můžeme navrhnout nejvhodnější opatření zabraňující poklesu podzemní vody, nebo naopak pro odvod povrchové vody od budoucí trati. Z výsledků rovněž vyplyne například to, zda bude třeba uplatnit opatření proti strukturálnímu hluku v případě, že by se mohl šířit podložím. Na to všechno nám odpoví právě výsledky odborného geologického průzkumu,“ doplňuje.

Průzkum může v daném místě trvat jeden až šest týdnů. Během této doby se vrtají do země sondy a vzorky se ukládají do speciálních vzorkovnic o délce zhruba jednoho metru. Z nich pak geologové odvážejí vzorky do laboratoří, kde se zkoumají vlastnosti získaných hornin.

Nový úsek vysokorychlostní železnice na jižní Moravě vstupuje do procesu EIA

Úsek vysokorychlostní trati Jižní Morava se blíží k dalšímu milníku. Úřady nyní zahájily zjišťovací řízení před samotným posouzením vlivu stavby na životní prostředí. Dokumentace týkající se úseku mezi obcemi Modřice a Rakvice byla nedávno zveřejněna v informačním systému EIA (Environmental Impact Assessment).

Vydání kladných stanovisek EIA pro úseky vysokorychlostních tratí je přitom další klíčovou fází přípravy vysokorychlostní železnice v ČR. Ministerstvo životního prostředí požádalo samosprávné celky a státní orgány, aby se k předložené dokumentaci písemně do 30 dnů vyjádřily. Pro fázi realizace musí být nutně vydáno kladné stanovisko EIA. Očekávané dokončení celé stavby je na počátku 30. let.

Navrhovaný úsek vysokorychlostní tratě má délku 45 kilometrů a začíná v brněnské části Horní Heršpice, kde se napojuje na železniční uzel Brno. Součástí projektu je také modernizace stávající stanice v Modřicích. U Rajhradu je navržen hloubený tunel o délce 1 350 metrů. Dominantním prvkem úseku bude kilometr a půl dlouhý most přes evropsky významnou oblast Vranovický a Plačkův les. Na celé trati je navrženo několik retenčních nádrží zabraňujících vzniku bleskových povodní a také celá řada protihlukových stěn a zemních valů, které mají minimalizovat šíření hluku. Na tuto trať může v budoucnu navázat přeshraniční úsek na Slovensko.

České vysokorychlostní tratě jsou součástí plánů rozvoje střední Evropy

Projekt českých vysokorychlostních tratí sahá daleko za naše hranice. Důkazem je podpis memoranda mezi Správou železnic, polskou společností Centralny Port Komunikacyjny (CPK) a zástupci projektu Rail Baltica. Iniciativa má za cíl vybudovat až 4 500 km vysokorychlostních tratí v oblasti Trojmoří. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda zajistil také podporu kvalitnějšího přeshraničního spojení u německého spolkového ministerstva dopravy.

Startují projekční práce na
vysokorychlostní trati u Přerova

Vybrali jsme zhotovitele technického návrhu dalšího úseku vysokorychlostní trati mezi Prosenicemi a Brodkem u Přerova. Projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí připraví sdružení společností SAGASTA a EGIS RAIL. Nový úsek VRT zkvalitní zejména dopravní obslužnost města Olomouc.

Trať naváže na již projektovanou VRT Moravská brána I mezi Prosenicemi a Hranicemi na Přerovsku. Využívat ji budou pouze osobní vlaky s rychlostí až 320 km/h. Úkolem projektantů je navrhnout umístění a technické řešení trati, její napojení na stávající koridor Praha – Ostrava a doprovodnou infrastrukturu. Součástí zakázky je také inženýrsko-geologický průzkum, zpracování dokumentace pro posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a geografický informační systém (GIS), ve kterém si veřejnost prohlédne aktuální technický návrh online.

Prodloužení z Prosenic do Brodku u Přerova vychází ze schválené studie proveditelnosti řešící spojení z Brna do Ostravy z roku 2021. Olomouci přinese vybudování tohoto propojení s plánovanou trasou VRT řadu benefitů v podobě zkrácení jízdních dob mezi jednotlivými městy nebo rozvoje bydlení.

Projekt zahrnuje také řešení napojení vysokorychlostní trati do stanic Brodek u Přerova a Prosenice. Ty projdou nezbytnými úpravami. Zpracovatelé v dokumentaci zohlední také zrušení projektu vodní infrastruktury Dunaj-Odra-Labe. Výstavba vysokorychlostní trati by měla začít na konci roku 2026.

 

Jak rychlé budou vysokorychlostní vlaky v ČR?

Požadavek na minimální technickou rychlost vychází z konstrukce trati. Její „klopení v zatáčkách“ (odborně převýšení v obloucích) je vypočítané pro předem dané rozmezí rychlostí, které je nutné dodržet. V ČR plánujeme využívat rozmezí 200–320 km/h, tedy minimální rychlost vlaku na vysokorychlostní trati bude 200 km/h. Vlaky klasické konstrukce s tlakem 22,5 t na nápravu budou mít maximální rychlost omezenou na 230 km/h, lehké vysokorychlostní jednotky budou moci využít maximální rychlost 320 km/h.

08

Moderní terminál
v centru metropole

2027

Pro dobro společnosti
i životního prostředí

Odpovědnost, péče o životní prostředí a udržitelný přístup k rozvoji železnice patří k základním stavebním kamenům všech našich aktivit. Věříme, že moderní železniční doprava zásadním způsobem rozšíří možnosti cestování i dopravy, které jsou ohleduplné k naší planetě. Vizi udržitelnosti se snažíme naplňovat na organizační i individuální úrovni. Předkládáme vám několik příkladů z letošního roku.

  • 34

    partnerských středních škol

  • 9

    partnerských vyšších odborných škol

  • 13

    partnerských vysokých škol a univerzit

  • 13

    nových mobilních zdvihacích plošin pro cestující s omezenou schopností pohybu

  • 19 000

    asistencí poskytnutých v roce 2023 cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace

Zaměstnanci Správy železnic
zasadili tisíce stromků

Zaměstnanci oblastních ředitelství Správy železnic v Plzni a Hradci Králové se podíleli na obnovování lesa zasaženého kůrovcovou kalamitou. Akce probíhala ve spolupráci s Lesy ČR.

Do lesa vyrazili pracovníci z kanceláří i z provozu. Sázeli stromky u Stříbra a nedaleko Vráže u Písku, dále pak v Královéhradeckém kraji v lokalitě Nový Ples na Náchodsku.

„Všichni kolegové z lesní správy byli stejně jako minule nadšeni jak aktivním přístupem zaměstnanců Správy železnic a jejich ochotou pomoci lesu, tak i zájmem o les a přírodu. Akce se vydařila a udělala se spousta práce,“ uvedly v poděkování Lesy ČR.

Společná cesta pro železnici a přírodu

Životnímu prostředí věnujeme velkou pozornost po celou dobu přípravy vysokorychlostní sítě – od projekčních prací až po uvedení trati do provozu. Kudy vedou stezky srnek, kudy létají ptáci a po jakých trasách migrují obojživelníci? To nejsou otázky pouze pro přírodovědce, ale i pro inženýry pracující ve Stavební správě vysokorychlostních tratí.

Uzavřeli jsme smlouvu na zpracování přírodovědného průzkumu, biologického hodnocení a migrační studie, které jsou nezbytné pro správné umístění stavby plánované na úseku VRT Vysočina fáze II ze Světlé nad Sázavou do Velké Bíteše. Zakázku zhotovuje společnost Ecological Consulting.

Velký důraz klademe na to, aby byla nová trať vedena s maximálním respektem k přírodě. Výsledky průzkumů pomohou lépe pochopit migrační koridory a navrhnout projekční řešení, která umožní živočichům bezpečný průchod přes trať pomocí mostů, propustků nebo ekoduktů. Závěry průzkumu budou využity při zpracování dokumentace pro územní řízení, jejíž součástí bude také dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Sluneční energii využijí desítky nádražních budov

Pokračujeme v instalaci fotovoltaických elektráren v prostředí české železnice. Po pilotním projektu v Děčíně osadíme solárními panely střechy dalších nádražních objektů. Provoz budov tak bude šetrnější k životnímu prostředí.

Na instalaci fotovoltaiky jsme vypsali výběrové soutěže. Jejich vítězové nejprve vyprojektují a následně nainstalují panely tak, aby mohly být zapojeny do distribuční sítě. Ze stávajících budov se solárních panelů dočkají například nádraží v Brandýse nad Labem, Berouně nebo Kuřimi, s chystanou instalací už počítají právě budované novostavby v Chodově a Aši. Panely osadíme také administrativní a provozní objekty Správy železnic v Brně, Pardubicích, Plzni, Hradci Králové, Ostravě, Olomouci, Ústí nad Labem a Děčíně. Uplatnění dále najdou na vhodných trafostanicích, stavědlech nebo v areálech drážních hasičů.

Správa železnic aktivně přispívá
k rozvoji e-mobility

Evropská komise dlouhodobě usiluje o udržitelnou mobilitu prostřednictvím snižování emisí z dopravy. Chceme být na tomto poli ještě aktivnější, proto jsme si stanovili strategický cíl vybudovat infrastrukturu pro nabíjení elektromobilů a propojit tak individuální automobilovou a veřejnou železniční dopravu.

Za tímto účelem byl zpracován dokument s názvem Plán rozvoje infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel Správy železnic, jehož obsahem je koncepce a strategie veřejných parkovacích ploch s určitým počtem dobíjecích stanic (bodů) a jejich dostatečné kapacity u železničních stanic a zastávek.

Podle aktuální legislativy by členské státy měly u nových a výrazně renovovaných neobytných budov, ke kterým náleží více než deset parkovacích míst, zajistit instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice a přípravu kabelovodů nejméně pro každé páté parkovací místo. Tento požadavek vychází z § 48b vyhlášky č. 266/2021 Sb. a týká se i rekonstrukce výpravních budov.

Aby bylo umožněno vybudování infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel, uzavřeli jsme v roce 2022 Rámcovou smlouvu o nájmech částí pozemků pro účely instalace a provozu dobíjecích stanic pro elektromobily mezi Správou železnic a ČEZ.

Snižování zpoždění

Vlaky osobní dopravy vykázaly za první dva měsíce roku 2023 lepší pravidelnost než za stejné období v roce předchozím. Zatímco v roce 2022 dojelo podle jízdního řádu 91,4 % spojů, v roce 2023 to bylo téměř 92,4 %. Počet vlaků, které měly v cílové stanici zpoždění pět a více minut, byl za leden a únor 2023 nižší o více než 4 400. Celková doba zpoždění z odpovědnosti Správy železnic se pak meziročně snížila o více než 30 %.

09

Výroční zpráva Správy železnic

Zdroje fotografií a videí
Správa železnic

Správa železnic, státní organizace
zapsána v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, spisová značka A 48384

Sídlo: Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – Nové Město
IČ: 709 94 234 DIČ: CZ 709 94 234
spravazeleznic.cz

Více informací