Řídíme, spravujeme a inovujeme železniční síť a tisíce nádraží v celé České republice. Jsme Správa železnic a toto je výběr ze zajímavostí, které se letos na železnici v České republice udály.
Rok 2024 pohledem generálního ředitele
Dámy a pánové, vážení obchodní partneři,
česká železnice se mění doslova před očima. Už to nejsou jednotlivá opravená nádraží nebo zmodernizované traťové úseky. Je to systémová a výrazná proměna v logických celcích. Rok 2024 v tom byl zlomový, o to víc, že právě vrcholila příprava projektů, které nyní železnici zásadně posouvají: na hlavních koridorech přecházíme pod evropský zabezpečovač ETCS a začínáme stavět první skutečnou rychlotrať.
Díky dokončeným stavbám už mohou cestující využívat výhod, které jim přinesla rozsáhlá rekonstrukce pardubického uzlu a navazujícího úseku do Stéblové, který je nyní dvoukolejný. Do své původní krásy se vrátily památkově chráněné budovy v Plzni, Českých Budějovicích a Berouně. Citlivé renovace respektují jejich jedinečný charakter a zároveň je přizpůsobují současným potřebám.
Výčet hotových projektů je ale mnohem bohatší. V moderní dopravní terminál se proměnilo nádraží ve Vsetíně. Rychleji už se cestuje na Vysočině mezi Vlkovem u Tišnova a Křižanovem, stejně tak z Lanžhota na hranici se Slovenskem. Potřebnou kapacitu pak přinesly zdvoukolejněné traťové úseky z pražského Branického mostu po Spořilov nebo ze Střelic do Zastávky u Brna. Zde přibyly také troleje, takže cestující se teď dopravují až do krajské metropole moderními elektrickými jednotkami.
V Praze 28. března 2025
Bc. Jiří Svoboda, MBA generální ředitel
Vedení Správy železnic
„Za každým naším úspěchem vidím profesionalitu a nasazení zaměstnanců. Právě oni jsou zárukou, že historické změny, které česká železnice prožívá, zvládneme na jedničku.“
Bc. Jiří Svoboda, MBA generální ředitel
„Rok 2024 byl pro českou železnici z pohledu investiční výstavby významný. Stavěli jsme nebo projektovali celou řadu důležitých staveb, některé jsme úspěšně dokončili a uvedli do provozu. Poprvé v historii jsme vyhlásili tendr na koncesionáře, a to pro železnici na pražské letiště, kterou chceme financovat formou PPP. Intenzivně pokračovala také příprava vysokorychlostních tratí.“
Ing. Mojmír Nejezchleb zástupce generálního ředitele a náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy
„V roce 2024 se naše pozornost soustředila hlavně na zajištění bezproblémového startu výhradního provozu pod evropským zabezpečovačem ETCS na klíčových koridorech. Současně jsme nastartovali systém prostých rekonstrukcí; cyklickou obnovou tak prošlo 163 km tratí páteřní sítě.“
Ing. Karel Švejda, MBA náměstek generálního ředitele pro provozuschopnost dráhy
„Máme za sebou další rekordní rok v hospodaření naší organizace. Úspěšně pokračujeme v ambiciózním investičním programu, aktivně opravujeme, investujeme a zlepšujeme využití našeho stávajícího majetku. To se pozitivně promítlo i v podstatném nárůstu tržeb z komerčních prostor na nádražích.“
Ing. Tomáš Čoček, Ph.D. náměstek generálního ředitele pro ekonomiku
„Rok 2024 byl ve znamení systematické údržby i intenzivní modernizace naší infrastruktury. Navzdory těmto náročným podmínkám a také hrozícímu přetížení dráhy jsme dokázali zachovat spolehlivost dopravy a současně jsme významně pokročili v přípravách na výhradní provoz ETCS.“
Mgr. Jaroslav Flegl náměstek generálního ředitele pro řízení provozu
Nádraží Smíchov
| 7,5 | mld. Kč odhadované náklady na realizaci |
| 1 000 | stání max. kapacita přilehlého parkoviště P+R |
| 110 000 | cestujících denně bude v budoucnu procházet tímto dopravním uzlem |
Smíchovské nádraží se v blízké budoucnosti promění v moderní multifunkční terminál, který bude sloužit jako dopravní uzel spojující železnici, tramvaje, metro, pěší, autobusovou, automobilovou i cyklistickou dopravu. Terminál Smíchov bude cestujícím poskytovat komfortní zázemí a na okolí bude napojen novou tramvajovou tratí. Zároveň bude součástí velké proměny celého městského území a propojí železnici s blízkou nově budovanou čtvrtí. Nad nástupišti vznikne platforma s autobusovým nádražím, což významně usnadní přestupy na dálkové i příměstské spoje. K dispozici bude parkoviště P+R i kapacitní stání pro kola. Zastřešení nástupišť bude zároveň sloužit jako spojnice Smíchova a Radlic. Projekt pochází z dílny ateliéru A69 – architekti.
Mise a strategické
priority
Rozvoj a modernizace, vyšší traťová rychlost a větší kapacita železniční infrastruktury
Mezi nejvýznamnější projekty v tomto strategickém segmentu bezesporu patří příprava vysokorychlostních tratí (VRT). Mimo jiné se soustředíme také na zlepšování parametrů vybraných tratí pro nákladní dopravu, odstraňování omezení rychlosti, digitalizaci, konektivitu a rozvoj sítí.
Spolehlivý, bezpečný a plynulý provoz železnice
Zajišťujeme plnou provozuschopnost železniční sítě a neustále pracujeme na zvyšování bezpečnosti provozu. S tím souvisejí i všechny aktivity, které vedou ke snižování počtu mimořádných událostí na železniční síti. Jde například o rušení přejezdů nebo implementaci celoevropského zabezpečovacího systému European Train Control System (ETCS).
Železnice jako druh dopravy šetrný k životnímu prostředí
Naše činnost hraje klíčovou roli při tzv. zelené transformaci, urychlování dekarbonizace a modernizaci celého systému dopravy a mobility. Přesun významné části vnitrozemské nákladní přepravy a části osobní silniční dopravy ze silnic na železnici je jednou z priorit Zelené dohody pro Evropu. Železniční doprava je zásadní při omezování negativních dopadů na životní prostředí a zlepšování bezpečnosti a zdraví občanů ČR.
Maximální vstřícnost k zákazníkům, aktivní a otevřená komunikace
Vždy dbáme na otevřenost a transparentní poskytování aktuálních informací. Vedle tradičních mediálních kanálů intenzivně využíváme multimediální platformy a všechny populární sociální sítě.
Moderní systém napojený na evropskou železniční síť
Provozní propojitelnost evropského železničního systému a rozvoj transevropské dopravní sítě je jedním z našich stěžejních strategických témat. V rámci jejího zajištění aktivně přistupujeme k harmonizaci parametrů infrastruktury a implementaci nových technologií, především v oblasti nasazení vlakového zabezpečovacího systému European Rail Traffic Management System / European Train Control System (ERTMS/ETCS) a telematických aplikací.
Správa železnic – prestižní zaměstnavatel s atraktivní kariérní perspektivou
Vážíme si práce svých zaměstnanců a jsme si vědomi toho, že za úspěchem celé organizace stojí konkrétní lidé. Plníme své závazky, a to jak v oblasti odměňování a poskytování zaměstnaneckých výhod, tak i v oblasti vzdělávání nebo pracovnělékařských služeb. Úzce spolupracujeme s odborovými organizacemi.
Správa železnic jako platforma pro výzkum, vývoj a zavádění inovací do praxe
Zapojujeme se do řady projektů výzkumu a vývoje, především v roli aplikačního garanta. Důraz klademe především na oblasti s výrazným aplikačním potenciálem a také s akcentem na snižování environmentálních dopadů provozování dráhy. Naše výzkumné a vývojové aktivity přirozeně reflektují aktuální i očekávané trendy v digitalizaci a smartifikaci. Vydáváme Vědeckotechnický sborník Správy železnic, který je platformou pro šíření poznatků o nejmodernější technice a technologiích.
Datel
pomocník
V červenci 2024 jsme spustili mobilní aplikaci Datel, ve které uživatelé najdou všechny důležité informace o české železnici. Datel poskytuje informace o všech osobních vlacích, odjezdové tabule, přehled služeb dostupných na nádražích i podrobnosti o železničních stavbách. Nechybí ani informace o aktuálních mimořádnostech v provozu. Datel je volně dostupný v App Store i Google Play.
Modernizace trati
Praha-Bubny – Praha-Výstaviště
| 250 × 50 | metrů půdorys budoucího objektu nádraží Praha-Bubny |
| 7 000 | tun betonářské výztuže na celý projekt |
| 42 000 | m³ betonu na celý projekt |
Projekt je součástí jedné z nejvýznamnějších investic na české železnici, moderního spojení mezi centrem Prahy, Letištěm Václava Havla a Kladnem. Stávající stanice Praha-Bubny se dočká modernizace a posune se blíže ke stanici metra Vltavská, čímž vznikne přímý přestup na metro linky C i na tramvaje.
Na stanici Praha-Bubny budou navazovat dvě dvoukolejné estakády – jedna pro trať směrem na Kladno, druhá pak pro koleje vedoucí do Kralup nad Vltavou.
Estakády umožní lepší prostupnost a propojení dosud rozděleného území Prahy 7, konkrétně Veletržní a Dělnické ulice. Vznikne také nová zastávka Praha-Výstaviště a lávka pro přístup do parku Stromovka.
Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Zhotoviteli prací jsou společnosti Metrostav TBR, OHLA ŽS a Elektrizace železnic Praha.
Největší proměna v historii
Masarykova nádraží
| 3,39 | mld. Kč celkové investiční náklady |
| 1845 | rok zprovoznění nádraží |
| 2027 | rok dokončení |
V lednu 2024 jsme slavnostně zahájili stavební práce na přestavbě pražského Masarykova nádraží. Železniční dopravě slouží už více než 175 let, nyní projde největší proměnou ve své historii. Kolejiště nádraží překlene unikátní platforma, která zkrátí přístup na nástupiště z okolních čtvrtí a současně nabídne novou odpočinkovou zónu přímo v centru metropole. Moderní podobu stanice ocení jak cestující v příměstské dopravě, tak brzy i ti, kteří se vydají vlakem na letiště.
Výběr z našich projektů
Prioritou Správy železnic je zajištění provozuschopnosti železniční infrastruktury v České republice. Staráme se o to, aby dráha byla vždy spolehlivě k dispozici cestujícím i jednotlivým dopravcům. Železnici vnímáme jako platformu pro inovace a s každým dalším realizovaným projektem zvyšujeme celkový komfort jejího užívání. Zároveň pečujeme o plynulé napojení české železnice na mezinárodní železniční síť.
114 |
opravných akcí na železniční infrastruktuře s jednotkovými náklady vyššími než 10 milionů Kč |
1,6 |
mld. Kč investice do nádražních budov a dalších nemovitostí osobních nádraží |
620 |
km nejvýznamnějších tratí v ČR plně pod dohledem zabezpečovacího systému ETCS |
1 200 + |
km tratí vybavených zabezpečovačem ETCS L2 |
58 |
zrušených přejezdů |
Pardubice v symbióze s železnicí
Čtyři roky náročných stavebních prací jsou u konce. Klíčový železniční uzel pardubického nádraží se stal ozdobou hlavního koridoru. Moderní nástupiště, nová zastávka i 290 metrů dlouhá lávka, která propojila dvě části města. Rekonstrukce pardubického nádraží tak zvyšuje komfort cestujícím a zlepšuje kvalitu života místních.
Lávka přes kolejiště jako nová dominanta nádraží
Zastřešená lávka, která se klene nad kolejištěm, měří celkem 290 metrů a vede až do sídliště Dukla. Jeho obyvatelé tak získali spojení nejen s prostorem před samotným nádražím, ale také s jednotlivými nástupišti. Na ně z lávky vedou eskalátory a výtahy.
Rekonstrukce kolejišť, snížení hluku a větší bezpečnost
Stavbaři provedli kompletní rekonstrukci kolejiště, což umožnilo tišší provoz vlakové dopravy. Instalace evropského zabezpečovacího zařízení ETCS navíc umožní zvýšit rychlost projíždějících souprav na 160 km/h. Dalším přínosem je rovněž zdvoukolejnění úseku ve směru na Rosice nad Labem, který využívají vlaky směřující do Hradce Králové a do Chrudimi.
Rekonstrukce nástupišť
Všechna nástupiště prošla rekonstrukcí a přibylo k nim jedno nové. Velmi atraktivní je jejich zastřešení s prvky informačního systému. Na všech nástupištích je také k dispozici nové osvětlení, designové lavičky a koše.
Vlaky blíže do centra
Velkou novinkou pro obyvatele a návštěvníky města je nová zastávka Pardubice centrum. Cestujícím přinese výrazné zkrácení docházkové vzdálenosti do středu města. Budou sem zajíždět všechny vlaky od Hradce Králové a v dopravní špičce také od Chrudimi. Novou zastávku tvoří 140 metrů dlouhé oboustranné nástupiště vybavené dvěma přístřešky.
Moderní renovace s citem
pro krásu původní architektury
Nádraží ve Františkových Lázních je součástí památkové rezervace. Celou rekonstrukci tedy provádíme v pečlivém souladu s požadavky památkářů. Stavební práce zahrnují obnovu historické fasády i modernizaci odbavovací haly a pokladen. Akce zaznamenala svůj první úspěch ještě před samotným zahájením prací. Odborná porota soutěže Stavba Karlovarského kraje udělila v roce 2023 rekonstrukci cenu za nejlepší projekt.
Střeše i fasádě nádraží vrátíme jejich původní vzhled, a to jak barevností a materiály, tak i podobou historických říms. V interiéru budovy provádíme kompletní obnovu podlah, stěn, podhledů a také repasi dveří. Prostory horních pater budou využity v podobě jedenácti bytových jednotek.
„Moderní budova nádraží s původní tváří bude příkladem toho, jak bychom měli přistupovat k historickému dědictví na železnici: s citem pro krásu původní architektury a s ohledem na současné potřeby cestujících,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
Česká nádraží
znovu zazáří
Úspěšně pokračujeme v nastaveném tempu rekonstrukcí nádražních budov. U řady z nich už práce probíhají, u dalších je příprava v různém stupni rozpracovanosti. Často se jedná o historické objekty, k jejichž rekonstrukci je třeba přistupovat s mimořádnou citlivostí. Jako třeba nádraží v Klatovech, Čáslavi, Jaroměři a v Plzni.
Velká rekonstrukce v Klatovech
V památkově chráněném objektu klatovského nádraží chystáme účelnější využití vnitřních prostor. Bezbariérově přístupná bude celá stanice i odbavovací hala. Obě křídla budovy kompletně zrenovujeme a vybudujeme také nová veřejná WC. Všechny vnitřní prostory objektu budou odpovídat současným požadavkům. Své zázemí v budově získají rovněž řidiči autobusů z plánovaného terminálu, který vznikne v přednádražním prostoru. Hotovo má být na začátku roku 2027.
Stanice Plzeň-Jižní Předměstí: od střechy po interiér
Celková obnova čeká také více než stoletý památkově chráněný objekt ve stanici Plzeň-Jižní Předměstí. Na seznamu prací máme opravu střechy a fasády, výměnu oken a dveří a také úpravu veřejně přístupných prostor. Pro zajištění bezbariérového přístupu vybudujeme výtah, který propojí odbavovací halu s nástupišti, v jejichž úrovni vzniknou nová veřejná WC. Samozřejmostí pak bude moderní informační a orientační systém.
Modernizujeme památkově chráněné
nádraží v Ostravě-Vítkovicích
Nádražní budova byla postavena podle projektu architekta Josefa Dandy a představuje unikátní exemplář bruselského stylu 60. let 20. století. Rozsáhlá rekonstrukce objektu z roku 1967 zahrnuje obnovu vnějších částí i interiéru. Realizační práce má na starosti společnost MORYS, hotovo by mělo být v roce 2026.
Modernizace se zaměří mimo jiné na výměnu oken, která budou esteticky odpovídat původní architektuře. V souladu s požadavky památkářů bude obnoven i interiér. Zachovány zůstanou stávající materiály, a především umělecká výzdoba.
„Rekonstrukce v Ostravě-Vítkovicích je součástí naší dlouhodobé snahy o zachování historicky významných staveb. Očekáváme, že modernizace nejen výrazně zvýší komfort pro cestující, ale současně otevře i nové možnosti pro lepší využití v současné době naddimenzovaného prostoru,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Vlak nezastavíš!
Děláme vše pro bezpečnost na železnici i v jejím okolí. Vlak nezastavíš! je společný projekt několika odborů Generálního ředitelství Správy železnic a drážních hasičů, který má za cíl informovat studenty středních škol o bezpečném pohybu v okolí železnice. Jedná se o 1,5hodinový program, jehož součástí je speciálně vytvořený střihový film Bezpečná železnice, prezentace pravidel bezpečného pohybu v okolí železnice, diskuze s vyšetřovateli i praktický nácvik první pomoci pod vedením drážních hasičů.
Nová éra
Branického mostu
| 1964 | dostavba mostu |
| 14 | m šířka mostu |
| 950 | m délka mostu |
Na podzim jsme úspěšně završili modernizaci Branického mostu. Šedesáté výročí své existence oslavil nově i se dvěma kolejemi, se kterými se počítalo již při jeho výstavbě v roce 1964. Stavební práce postupně zahrnuly obnovu kolejového svršku a trakčního vedení, odvodnění a hydroizolační systém. Část konstrukce stávajícího mostu jsme museli zbourat, nově jsme vybudovali desku a římsy. Spuštění provozu předcházela zatěžovací zkouška s využitím historických lokomotiv – motorového Sergeje a parní Šlechtičny.
Železnice
a lidské příběhy
Správa železnic je největším zaměstnavatelem v ČR v sektoru železniční dopravy.
Pod hlavičkou naší organizace pečují každý den tisíce lidí o to, aby železniční síť v ČR dobře sloužila svému účelu. Víme, že klíčem k úspěchu jsou vždy konkrétní lidé se svými jedinečnými dovednostmi, odborným vzděláním a nasazením. V této kapitole se můžete seznámit s několika příběhy našich zaměstnanců, které vám přiblíží pestrost našeho velkého týmu.
16 872 |
evidenční počet zaměstnanců k 31. 12. 2024 |
12 130 |
muži |
4 742 |
ženy |
136 |
profesí |
18 |
organizačních složek |
Obrovské úsilí a profesionalita našich zaměstnanců v obtížných dnech velké vody
V roce 2024 zasáhly Českou republiku povodně. Představovaly vážnou zkoušku pro řadu našich kolegů. Především drážní hasiči sehráli během krizových dnů klíčovou roli při ochraně životů či majetku. Poděkování ale patří všem našim zaměstnancům, kteří pomohli vypořádat se s následky, které po sobě velká voda zanechala.
V případě jakékoli mimořádné události jsou drážní hasiči vždy v první linii. Díky speciálnímu výcviku v oblasti záchrany a likvidace havárií na železnici byli schopni efektivně zasahovat tam, kde voda ohrozila nejen tratě, mosty, tunely a další infrastrukturu, ale i klíčová zařízení důležitá pro plynulost železničního provozu.
K zásadním výhodám drážních hasičů patří možnost použití speciálních vozidel – například vyprošťovacích tanků – a vybavení pro přístup do těžko dostupných míst, jako tomu bylo v případě dvoucestného vozidla v odlehlých oblastech Jeseníků. Kvůli schopnosti pohybovat se po kolejích i po silnici bylo vozidlo použito i k zásobování odříznutých obcí po železniční trati.
Povodně nebyly těžkou zkouškou jen pro hasiče
Výrazně se zapojily i další organizační složky Správy železnic. Tam, kde přímo nehrozila velká voda, padaly na koleje stromy, sesouvaly se svahy, na několika místech bylo poškozeno trolejové vedení. Elektromontéři, technici, údržbáři a další zaměstnanci dělali maximum pro to, aby přerušení provozu bylo vždy co nejkratší.
Většina zásahů se soustředila do oblastí Ostravska a Jeseníků, kde byla situace nejkritičtější. Avšak povodně zasáhly i regiony Brna, Českých Budějovic, Liberce a další oblasti v Čechách a na Moravě.
Odstraňování následků přírodní katastrofy
Jakmile pominuly nejhorší záplavy, drážní hasiči se okamžitě pustili do odklízení naplavenin, čištění tunelů, kontroly poškozených tratí a mostů. Velkou výzvou bylo odčerpání vody z různých prostor železniční infrastruktury, včetně podchodů, kabelových šachet, tunelů civilní ochrany, dílen a servisních hal.
Naši zaměstnanci pečlivě zkontrolovali trakční vedení a odstranili překážky, které ho ohrožovaly. Pracovníci elektroúseků byli spolu s dalšími kolegy nasazení i přes noc, aby zajistili co nejrychlejší návrat k normálu. Díky společné práci všech docházelo k minimálnímu zpoždění vlaků a rychlé obnově provozu na většině postižených tratí.
Radek Hunal: přes 30 let u drážních hasičů
Jsme pyšní na to, že mnoho našich zaměstnanců zůstává Správě železnic věrných po dlouhá léta. Ale i tak je Radek Hunal, velitel pražské jednotky HZS Správy železnic, výjimkou. Strávit přes tři desetiletí v jednom zaměstnání dnes není zrovna pravidlem.
Začínal od píky a postupně se vypracoval až na zástupce velitele pražské jednotky dnešního Hasičského záchranného sboru Správy železnic.
„Na dráhu k hasičům mě přivedl můj dobrý kamarád. Tak dlouho při každé příležitosti svoji práci vychvaloval, až jsem se nechal strhnout. A nikdy jsem svého rozhodnutí nelitoval,“ říká.
Na práci hasiče ho vždy bavil všudypřítomný adrenalin. Žádný zásah nebyl stejný, každá situace vyžadovala jiné rozhodnutí. Před třiceti lety bylo vybavení hasičů poměrně skromné. Avšak dnes drážní hasiči disponují tou nejmodernější technikou.
Na své současné pozici Radek Hunal vykonává velitelské funkce a značná část jeho práce se odehrává za obrazovkou počítače. Ve volném čase tráví čas s dětmi, staví dům a poslouchá metalovou muziku.
Železničář roku: devět příběhů odvahy, obětavosti a duchapřítomnosti
Každoročně oceňujeme ty, kteří svojí obětavostí, rychlou reakcí či včasnou pomocí přispěli k záchraně lidského života, zdraví či majetku. Ocenění Železničář roku letos získalo devět našich kolegů. Příběhy jsou to různé, ale jedno mají společné – dobrý konec. Naši kolegové zaslouženě sklidili potlesk zaplněného sálu ve Fantově budově na hlavním nádraží v Praze, kde předávání cen probíhalo.
Elektrotechnik OŘ Praha Michal Beran svou duchapřítomností a odvahou zachránil před požárem zařízení trakční napájecí stanice v Čelákovicích, i když při tom riskoval své zdraví.
Výpravčí OŘ Hradec Králové Josef Vála použitím tlačítka Generální stop zabránil v červenci v České Třebové větším následkům mimořádné události.
Hasič z českobudějovické jednotky drážních hasičů Václav Jindra pomáhal v době osobního volna u dopravní nehody motorkáře a nákladního automobilu u jaderné elektrárny Temelín.
Velitel směny nymburské jednotky našich hasičů David Pošepný zasahoval se svými kolegy při mimořádné události v Pardubicích, kde se v červnu srazil expres s nákladním vlakem. Až do ranních hodin řídil vyprošťovací a záchranné práce.
Výpravčí OŘ Ústí nad Labem Olga Kučerová zpozorovala při sledování jízdy přijíždějícího osobního vlaku do stanice Úpořiny uvíznutí nákladního auta na nedalekém uzavřeném přejezdu. Díky rychlé reakci zabránila možnému střetu vlaku s tímto vozidlem.
Další výpravčí, tentokrát z OŘ Plzeň, Jiří Böhm si při sledování jízdy osobního vlaku ve stanici Kájov všiml dýmu, který z něj vycházel. Okamžitě vzal hasicí přístroj a uhasil požár v prostoru mezi sedačkami.
Jakub Rákosník a Vladan Čížek (také z OŘ Plzeň) si při sledování příjezdu vlaku ve stanici Volary všimli, že strojvedoucí nezastavuje a pokračuje v jízdě. Použitím funkce Generální stop vlak zastavili a zabránili tak případné mimořádné události.
Oceněn byl také traťový dispečer CDP Praha Marcel Omanik, který v Praze na hlavním nádraží pohotovým použitím stejné funkce zabránil většímu rozsahu srážky osobních vlaků ve vinohradském tunelu.
Všem oceněným patří velké poděkování za jejich profesionalitu a nasazení.
Informační systém
TereZa
TereZa slouží především pro komunikaci mezi velitelem zásahu drážních hasičů a dispečerem operačního střediska. Systém pomáhá zaznamenat informace o hlášené události a zahájit výjezd. Postará se o automatický start navigace ve vozidlech hasičů a umožňuje veliteli zásahu hlásit stav jednotky. Díky obrazovým a hlasovým zprávám lze v reálném čase koordinovat činnosti vedoucí k odstranění nebezpečí a zprovoznění dopravní cesty. Název systému vznikl zkrácením slov terénní zařízení.
Modernizace stanice
Brno-Královo Pole
a přilehlých úseků
| 2,9 | mld. Kč celkové náklady stavby |
| 13 | mostů k renovaci |
| 120 | km/h max. rychlost průjezdu stanicí |
Druhé nejvytíženější nádraží v jihomoravské metropoli prochází komplexní přestavbou. Připravovaná modernizace zahrnuje výstavbu nové nádražní budovy. Ta bude zároveň součástí přilehlého dopravního terminálu. K vyššímu komfortu cestujících přispěje i rekonstrukce nástupišť pro bezbariérový přístup a vybudování nového orientačního a informačního systému. Modernizace se týká i traťových kolejí v přilehlých mezistaničních úsecích. Díky tomu dojde ke zvýšení traťové rychlosti až na 120 km/h, zlepšení komfortu cestování a zkrácení jízdních dob vlaků. Hotovo by mělo být do konce roku 2025.
Vysokorychlostní síť – cesta do
blízké budoucnosti železnice
Už v roce 2025 začneme s výstavbou prvního úseku sítě rychlých spojení. Týmy projektantů, architektů, urbanistů a dalších odborníků intenzivně pracují na finálních přípravách. Vysokorychlostní železnice je klíčovou dopravní platformou pro 21. století. Píšeme novou kapitolu v dějinách dopravy v České republice a vy můžete být u toho.
753 |
km plánovaných vysokorychlostních tratí (VRT) |
0,8 |
mld. Kč na přípravné a projektové práce budování vysokorychlostních tratí |
96 |
minut cesta vysokorychlostním spojem mezi Ostravou a Prahou |
351 |
km již naprojektovaných vysokorychlostních tratí |
2050 |
horizont dokončení celého systému rychlých spojení |
Vysokorychlostní tratě v České republice: zahájení výstavby se blíží!
Už za několik let by se měly objevit stavební stroje v místech, kudy povedou nové vysokorychlostní tratě. Nyní jsou nejdál přípravy úseků mezi Brnem a Břeclaví a Přerovem a Ostravou.
Financování výstavby
Stát chce pro financování výstavby vysokorychlostních tratí využít kombinaci veřejných zdrojů, dotací z evropských fondů a soukromého kapitálu v rámci projektů PPP. V tuto chvíli finalizujeme přípravné práce pro spuštění tendru na koncesionáře. Ten následně stavbu zaplatí a stát ji bude po určitou dobu splácet. Zástupci Evropské komise již potvrdili, že české VRT by mohly pro své financování využít hned tři dopravní fondy, kde budou mít k dispozici desítky miliard eur. Náklady na vybudování sítě VRT se momentálně odhadují na přibližně 800 miliard Kč.
Kudy povedou vysokorychlostní tratě?
Síť budoucích VRT budou tvořit úseky z Drážďan přes Ústí nad Labem do Prahy, dále z Prahy přes Brno do Ostravy a následně do Polska či z Brna směrem na Břeclav, Bratislavu a Vídeň. V budoucnu se počítá i s VRT mezi Prahou, Hradcem Králové a polskou Vratislaví či odbočkou z hlavní drážďanské trati do Mostu. Rychlé vlaky by mohly propojit také Prahu s Plzní a Mnichovem.
Maximální rychlost až 320 km/h
Nové tratě projektujeme místy na rychlost až 320 km/h s tím, že se může v budoucnu zvýšit až na 350 km/h. Většina úseků nových VRT bude určena jen pro osobní dopravu, pouze mezi Ústím nad Labem a Drážďany budou novou trať v Krušnohorském tunelu využívat i nákladní vlaky.
Terminál Jihlava VRT už má svou podobu
Vybrali jsme vítěze otevřené architektonicko-urbanistické soutěže na nový terminál Jihlava VRT. Z celkového počtu 25 návrhů zvítězil ten od francouzsko-českého sdružení AREP Architectes – monom. Stavět začínáme v roce 2029.
Porota u vítězného návrhu ocenila způsob, jakým se nový dopravní uzel jihlavského terminálu zapojuje do okolí a zohledňuje přitom významné krajinné prvky v širším území. Z dopravního hlediska potom vyzdvihla přehlednost všech přestupních vazeb v terminálu a velmi dobře vyřešené autobusové nádraží.
Vzhledem k předpokládané kapacitě až 6 000 cestujících denně, tedy až 300 cestujících za hodinu ve špičce, porota ocenila krátké trasy přestupu mezi jednotlivými druhy dopravy, které návrh efektivně řeší.
Stejně jako v předchozích případech bude i jihlavský terminál přestupním uzlem mezi vysokorychlostní železnicí, MHD a dalšími druhy dopravy. Rychlá spojení tak zvýší dostupnost pracovních příležitostí a vzdělávání a zároveň podpoří život v jednotlivých regionech, což zásadně promění všeobecné vnímání pojmů jako vzdálenost či venkov.
Díky exponované poloze nového terminálu v blízkosti krajského města i dálnice D1 lze předpokládat, že po dostavbě dojde k významnému rozvoji okolního území, který se promítne v rostoucím ekonomickém výkonu celého regionu. Jihlavským terminálem denně projede až 118 vlaků. Dvakrát za hodinu zde potom zastaví vysokorychlostní spoj, kterým cesta do Prahy potrvá 52 minut, do Brna jen 36 minut.
Pocitová mapa: zapojujeme veřejnost do výstavby vysoko-rychlostních tratí
Novinkou v přípravě budoucích tratí je tzv. pocitová mapa, kterou jsme poprvé představili v souvislosti s plány na budování vysokorychlostních tratí v Praze. Mapa slouží k rozvíjení dialogu s občany i zainteresovanými subjekty. Budoucí podobu VRT v Praze tak může ovlivnit každý. Celkem se sešlo přes dva tisíce podnětů.
Hledáme řešení, která budou ku prospěchu všem. Většina podnětů se zaměřila na podporu hodnotných míst, třetina pak upozorňovala na specifické problémy konkrétních míst. S připomínkami už pracují urbanisté, kteří je vkládají do koncepce území, kterým nová trať prochází.
Projekt v Praze zahrnuje novostavbu kolejí z Běchovic do Zahradního Města a dále na hlavní nádraží a dostavbu čtvrté koleje mezi Běchovicemi a Libní. Například v Praze 10 se většina podnětů veřejnosti týkala očekávané Drážní promenády, která nahradí zrušené železniční koleje ve Strašnicích. Lidé si od promenády slibují novou pěší zónu s cyklistickým propojením a revitalizaci zanedbaných ploch.
Občané z Prahy 15 zase většinově upozorňovali na unikátní charakter mokřadu Triangl. Obyvatelé Dolních Počernic se vyjadřovali především k nové vlakové zastávce v Hostavicích, přesunu nástupišť v Dolních Počernicích blíž k jejich centru nebo ke zlepšení dostupnosti zastávky v Jahodnici. V Libni občané poukazují na nepřívětivé prostředí železniční stanice a značné množství bariér pro chodce.
350 |
km/h max. rychlost vlaků v přímém směru |
230 |
km/h max. rychlost při přejíždění na jinou kolej |
První česká výhybka pro vysokorychlostní tratě
V areálu společnosti DT – Výhybkárna a strojírna v Prostějově se uskutečnila prezentace výhybky pro budoucí českou vysokorychlostní železnici. Výhybka je výsledkem vlastního vývoje firmy a umožní v přímém směru jízdu vlaků rychlostí 350 km/h, při přejíždění na jinou kolej pak 230 km/h. Výrobky z prostějovské výhybkárny nacházejí uplatnění na koridorových tratích, kde přispívají ke zrychlování provozu.
Co je to VRTmobil?
Jedná se o mobilní informační centrum, které křižuje celou Českou republiku a přibližuje veřejnosti přípravu vysokorychlostních tratí. Jde o třináct metrů dlouhou soupravu, která včetně tažného automobilu při rozložení přívěsu, pokryje plochu téměř 15 × 5 metrů. VRTmobil je vybaven audiovizuální technikou, návštěvníkům jsou zde k dispozici propagační materiály a také zázemí pro diskuzi s odborníky, kteří se účastní jednotlivých výjezdů.
Terminál budoucnosti
v Hranicích na Moravě
| +-10 000 | kapacita hranického terminálu ve všední den do roku 2050 podle studie proveditelnosti |
| 11 | soutěžních návrhů hodnoceno celkem |
| 18 | minut potrvá vysokorychlostním vlakem cesta z Hranic do Ostravy |
V roce 2024 proběhla soutěž na zpracování architektonicko-urbanistického návrhu pro budoucí výstavbu nové železniční stanice Hranice na Moravě. Vítězem soutěže se stalo švýcarsko-české konsorcium Nemec Taller Architektur. Současnou nádražní budovu nahradí multifunkční terminál, který bude sloužit jako přestupní uzel pro město Hranice a jeho okolí. Bude také integrovat funkce stávajícího nádraží, terminálu VRT a autobusového terminálu. Nabídne i parkování pro cestující dojíždějící autem. Terminál bude sloužit pro dálkovou dopravu v rámci ČR a zahraničí i pro denní dojíždění do Olomouce, Ostravy, Brna a Prahy.
Pro dobro společnosti
i životního prostředí
Pilířem všech našich aktivit je dodržování maximální ohleduplnosti na úrovni ochrany životního prostředí i respektu ke společenským hodnotám našeho civilizačního okruhu. Jsme rádi, že se s vámi můžeme i letos podělit o několik příkladů, které ilustrují DNA našeho přístupu.
7 x |
nižší spotřeba energie na vysokorychlostních tratích oproti osobnímu automobilu (na přepravu 1 cestujícího na 1 km) |
27 |
lokalit na kterých probíhalo dokončování první vlny instalace fotovoltaických elektráren (FVE) |
300 |
objektů vytipováno pro instalaci FVE v dalších dotačních vlnách |
Další desítky nádraží mají bezbariérový přístup
Na konci roku 2023 disponovalo bezbariérovým přístupem na nástupiště 60 procent všech nádraží na hlavních tratích, v případě budov to bylo dokonce 68 procent. Realizací probíhajících a plánovaných stavebních akcí zvýšíme do roku 2028 podíl bezbariérových budov na 72 % a bezbariérových nástupišť na 79 %.
Na desítkách dalších míst již nyní slouží cestujícím na vozíku nové zdvihací plošiny Správy železnic. Stále větší oblibu si získává i asistenční služba, s jejíž pomocí se lidé se sníženou schopností pohybu a orientace dostanou z přednádražního prostoru až do vlaku. Kupříkladu jen za rok 2023 tuto službu využilo přes 19 000 lidí. Rekonstrukcí nemalého počtu nádražních budov úspěšně eliminujeme překážky v podobě schodů. U zcela nových budov je bezbariérová přístupnost samozřejmostí.
Snižujeme celkovou spotřebu energií
V roce 2023 jsme meziročně spotřebovali o 7 % méně elektřiny, plynu dokonce o 14 % procent méně. Celková meziroční úspora tak činila 130 milionů Kč.
Úspory se podařilo dosáhnout i změnou způsobu nákupu energie, kdy její část pořizujeme za fixní sazbu a zbytek za takzvanou spotovou cenu na denním trhu s elektřinou. Bez řady dalších opatření by to ale nešlo, pomohla tedy i modernizace zabezpečovacího zařízení, regulace ohřevů výhybek či instalace fotovoltaických panelů na vybrané budovy či pozemky.
Poprvé jsme použili mostní pražce z ekologického polymeru
Plzeňská správa mostů a tunelů jako první v České republice použila mostnice z polymeru. Konkrétně se tak stalo při opravě přemostění u Černého Kříže na Šumavě. Most se nachází v km 82,887 v úseku Nová Pec – Černý Kříž a překlenuje potok Hučinu. Kromě 13 polymerových mostnic bude vloženo 20 pražců z téhož materiálu do přechodových oblastí mostu. Jedná se o ekologický materiál, který tvoří polyolefiny vyztužené vlákny. Předpokládaná životnost přesahuje 50 let.
Zaměstnanci oblastního ředitelství v Plzni vysázeli 6 500 stromků
Rok se s rokem sešel a zaměstnanci OŘ Plzeň opět vyměnili kanceláře za les a vyrazili sázet stromky. Během krásného podzimního dne díky jejich elánu přibylo do lesa 5 500 borovic, 500 lip, 250 buků a 250 jedliček. Sázení se díky skvělé spolupráci s Lesy ČR uskutečnilo už počtvrté.
Minipivovar z bývalé nádražní budovy
Odkaz železniční architektury dostal zcela nový rozměr ve středočeských Řevnicích. Výpravní budova v romantickém slohu zde byla postavena v roce 1870 podle projektu architekta Ignáce Řechky (1821–1886). Po výstavbě nového nádraží v roce 1895 byla původní budova dlouhodobě využívána pro obytné účely. V letech 2017 až 2018 byl chátrající objekt rekonstruován na minipivovar s restaurací a ubytováním. Rekonstrukce podle návrhu architekta Tomáše Šantavého byla oceněna v soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2020.